Po zdlouhavém a nudném písmu konečně skončila škola. A to znamenalo jít do železářtví shánět materiál na doplňky. No když jsem došla, tak jsem se zeptala na to co potřebuju, naštěstí to měli a tak jsem se zeptala jestli by to měli ve větším množstvím a pán na mě "myslíte tak 10 kusů?", protože jich potřebuju víc, tak jsem mu narovinu řekla "no já spíš myslela tak 1000..". Výraz toho nechápavého prodavače byl tak luxusní, že jsem měla chuť poprosit o fotku.
Přestavěli nám park. Strašně smutná záležitost. Předtím tam bylo plno keřů, stromů a působil hodně tajemně. Ještě víc tajemnosti mu dodával kostel, kerý stojí hned naproti. No jenže teď je předělaný. Jediný plus je ta krásá zelená tráva, ale kere zmizeli, polovina stromů taky a je takový prázdný.

